Ředitelství místních lázní zavedlo výletní plavby ke zpestření léčebného pobytu svých pacientů i místních obyvatel. K těmto účelům opatřilo menší člun nazvaný příznačně Lázně Poděbrady. Byl určen pro 10-20 osob a byl poháněn petrolejovým nebo naftovým motorem.

V Poděbradech se objevil další člun otevřeného provedení asi pro 15 osob s obdobným pohonem jménem Leopard. Podle dochovaného jízdního řádu z roku 1910 bylo v letní sezóně konáno denně šest plaveb proti proudu Labe od místních Primátorských ostrovů do Osečka. Plavby v délce 5.4 km trvaly jedním směrem 20 až 25 minut a byly na nich dvě stanice, Městský les a ústí Cidliny. Soutok Labe s Cidlinou, kde je výletní hostinec a poblíž se nalézají vykopávky sídla českého knížecího rodu Slavníkovců v Libici n. Cidlinou, byl oblíbeným cílem Lázeňských hostů. Kdy byly tyto plavby ukončeny není známo. Skončení zřejmě souviselo s budováním zdymadla v poloze staršho jezu v letech 1914 až 1923.

15. června 1923 byla panu Františku Pokornému z  Kolína udělena koncese na dopravu osob motorovým člunem na trati Poděbrady - Kolín. Je tedy pravděpodobné, že F. Pokorný odkoupil od ředitelství lázní tento provoz i s jedním motorovým člunem. V roce 1943 vlastnil ještě stále jeden člun pro 16 osob.

Lze se domnívat, že tento provoz byl v roce 1948 ukončen v důsledku dostavby zdymadla ve Velkém Oseku a konečné úpravy Labe u Pňova v letech 1946 až 1952. Po roce 1948 byly také rušeny soukromé podniky, jakým plavba F. Pokorného byla.

O plavby v atraktivní oblasti Poděbrad projevila zájem po provizorním splavnění Labe z Čelákovic do Kolína také Pražská paroplavební společnost. Na trati Mělník - Poděbrady bylo v roce 1945 přepraveno 29 405 osob. Proběhly také zkušební plavby velkým parníkem na trase Praha - Kolín.

Dne 1. května 1946 byla zahájena pravidelná osobní doprava parníkem Hradčany z Poděbrad do Kolína a do Nymburka. Ale ani tyto plavby neměly v důsledku stavby zdymadla ve Velkém Oseku dlouhé trvání a skončily nejpozději v roce 1948.

Dokončení staveb zdymadla ve Velkém Oseku a úprava řečiště u Pňova umožnilo obnovit plavbu lodí PPS až do Kolína a to na dlouhou dobu. V roce 1953 zde byly nasazeny tři osobní lodě a v neděli za dobrého počasí ještě jedna další. Byly to velké kolesové parníky Vltava pro 650 osod, Hradčany pro 750 osob, "malá kolovka" Pionýr (dříve Modřany) pro 200 osob a motorová loď MO III, přejmenovaná zde na Cidlinu, pro 150 osob.

V druhé polovině 50. let se zájem veřejnosti o tyto plavby už zmenšoval. Důsledkem poklesu zájmu bylo, že koncem 50. let sem velké kolesové parníky zajížděli už jen vyjímečně a v roce 1955 byl malý parník Pionýr prodán do Ústí nad Labem pro vlečnou službu. V Poděbradech zůstala jen Cidlina, svým uspořádáním s velkou přední volnou palubou a částečně krytou zádí velmi vhodná pro krátké vyhlídkové plavby.

V roce 1961 došlo k předání provozu osobní lodní dopravy od ČSPLO na orgány místní správy. V Poděbradech to bylo na Komunální služby města Poděbrad. Městu byla převedena jako jediná i loď Cidlina. Protože plavby až do Kolína se již netěšily potřebnému zájmu, byla otevřena poproudní linka do Nymburka, časově kratší a plavebně jednodužší.

Komunální služby zakoupily v roce 1965 novou motorovou loď pro 150 osob. Byl to tzv. "hydrobus" a byl nazván Poděbradka. Protože to byla modifikace s uzavřenou nástavbou bez volné paluby, pro vyhlídkové plavby byla nevhodná. Snad proto byla loď po skončení sezóny 1970 prodána ČSPLO do Děčína.

V Poděbradech zůstala opět jen loď Cidlina, stará tehdy už 45 let. Z tohoto důvodu a snad i pro nezájem veřejnosti byly zrušeny plavby do Nymburka i Kolína. Jízdní řád na rok 1984 oznamoval už jen konání plaveb v sobotu a neděli mezi Poděbrady a Osečkem.

Počátkem 80. let převzal lodní provoz v Poděbradech Okresní podnik služeb v Nymburce, ale úpadku plavby nezabránil. Loď Cidlina byla po skončení plavební sezóny 1985 vyřazena pro technickou nezpůsobilost z provozu a jako náhradu koupil OPS Nymburk starou a už dosluhující loď Otava od OPS Příbram ze Slapské přehrady. Loď Otava z roku 1937 dostala staronové jméno Poděbradka.

Provoz staronové Poděbradky na Labi ale už v červenci 1987 ukončila plavební nehoda, při níž vinou posádky najela na břehový zához a potopila se. Po vytažení byla poškozená loď odvlečena do pískovny Borek u Brandýsa n. L., kde jako vrak leží dosud. Tím skončila sezóna roku 1987 i nešťastné působení OPS Nymburk v tomto oboru. V roce 1988 proto lodní provoz v Poděbradech už neexistoval.

V letech 1989-1990 zde provozoval denní plavby pronajatým pražským hydrobusem Dunaj Městský národní výbor - Drobné provozovny. Na jaře roku 1991 byl Dunaj vrácen zpět do Prahy, protože změna politických poměrů ukončila rokem 1990 podnikatelskou činnost města.

V letech 1991-1993 osobní lodě v Poděbradech nepluly vůbec.

Až v roce 1994 se zde objevil další maďarský hydrobus jménem Dyje společnosti "Triagon". Tento hydrobus, upravený na restaurační provoz konal pravidelné okružní plavby bez mezipřistání z přístaviště pod zámkem. Po skončení plavební sezóny 1995 prodala firma Triagon loď Dyje na Slapskou přehradu a zanikla.

Dalším provozovatelem plavby v Poděbradech byla ČS plavba labská a.s. v Děčíně, jejíž motorová loď Král Jiří (dříve Kamenice) zde plula od 20. 4. 1996. Jedná se o moderní a praktický dvoupalubový typ BIFA III, dodávaný k nám již dříve z Yachtwrft Berlin-Köpenick ve větším počtu. Král Jiří z roku 1984 je typ s prodlouženou délkou pro 164 osob. Má klimatizaci a restaurační zařízení s teplou kuchyní, umožňující celoroční gastronomický provoz.